Hydrocefalus

Pod pojmem hydrocefalus rozumíme městnání mozkomíšního moku v komorovém systému mozku. S touto diagnózou se setkáváme nejen v dětském věku při vrozených vývojových vadách, ale i v dospělosti. Mezi nejčastější příčiny, které u Vás mohou hydrocefalus vyvolat, patří krvácení, infekce nebo nádory. Na našem pracovišti provádíme veškeré neurochirurgické operace pro léčbu tohoto onemocnění.

Jak dochází k rozvoji hydrocefalu?

Mozkomíšní mok se tvoří v komorovém systému centrální nervové soustavy v množství až 600 ml za den. Odtud proudí do prostoru mezi mozkové obaly, kde se vstřebává zpět do krve. K jeho městnání může dojít na podkladě zvýšené produkce, ucpání mokových cest či sníženého vstřebávání. Podle různých příčin vzniku rozlišujeme:

  • Hydrocefalus z nadprodukce – velmi vzácný typ, který vzniká při nádorech pletení, které mozkomíšní mok tvoří
  • Hydrocefalus z ucpání – vzniká, pokud proudění moku brání překážka (například nádor)
  • Hydrocefalus ze sníženého vstřebávání – vzniká při sníženém vstřebávání moku v prostorech mezi mozkovými obaly (například po krvácení či infekci)
  • Hydrocefalus s normálním nitrolebním tlakem (normotezní) – často vzniká bez vyvolávající příčiny

Jak se u Vás může hydrocefalus projevit?

Městnáním mozkomíšního moku dochází k útlaku zdravé mozkové tkáně a rozvoji klinických příznaků. Hydrocefalus se u Vás může projevit bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, poruchami chůze, vědomí, kontroly svěračů, zpomaleným mentálně-pohybovým tempem nebo zmateností.

Jak hydrocefalus diagnostikujeme?

Pro stanovení diagnózy hydrocefalu je pro nás stěžejní Vaše anamnéza a neurologický stav. Na základě těchto vyšetření Vás můžeme odeslat buď na výpočetní tomografii (CT) či magnetickou rezonanci, na kterých v případě hydrocefalu, vidíme rozšíření mozkových komor. Pokud máme podezření na normotenzní hydrocefalus, je nutné, abychom Vám za hospitalizace provedli takzvanou lumbální drenáž (viz dále).

Jak hydrocefalus léčíme?

Pakliže u Vás či Vašeho blízkého zpozorujeme klinické příznaky hydrocefalu a na snímcích mozku je patrné rozšíření komorového systému, po dohodě zpravidla přistoupíme k operaci. Rozlišujeme:

  • Zevní komorovou drenáž: Tuto metodu využíváme, pokud Váš stav vyžaduje krátkodobý odvod mozkomíšního moku. Při operaci budete v celkové anestézii, během které provedeme krátký řez těsně za vlasovou linií a po malém návrtu kosti zavedeme do postranní komory mozku katetr (hadičku), který odvádí přebytečný mok. Při zavádění katetru využíváme moderní mozkovou navigaci, kterou zlepšujeme přesnost našeho výkonu. Operací docílíme nejen ustálení tlakových poměrů, ale i pročištění mozkomíšního moku například od krvácení. Po 7 – 10 dnech Vám katetr vyjmeme, případně jej vyměníme za nový, pokud jste na odvodu moku závislý/á. Pokud Váš stav vyžaduje dlouhodobý odvod moku, může být zevní komorová drenáž dočasným řešením, než nám laboratorní rozbor mozkomíšního moku umožní zavedení komoro-břišního zkratu (tzv. ventrikulo-peritoneální shunt, V-P shunt).
  • Ventrikulo-peritoneální zkrat: Na rozdíl od zevní komorové drenáže je zavedení V-P zkratu trvalým řešením Vaší diagnózy. Můžeme k němu však přistoupit pouze pokud je mok bez známek infekce či krve. V celkové anestezii Vám opět zavedeme komorový katetr, který však napojíme na hadičku vedoucí do dutiny břišní, kde se přebytečný mok vstřebává. Obě části systému jsou skryté v podkoží a spojené přes ventil regulující tlak, pod kterým je mozkomíšní mok odváděn. Pakliže nám Váš stav nebo komplikující diagnózy neumožní vyvedení systému do dutiny břišní, jsme schopni zajistit drenáž moku i do srdce nebo žlučových cest.
  • Endoskopické otevření třetí komory: Tuto operaci provádíme, pokud je proudění moku zamezeno mezi třetí a čtvrtou komorou mozkovou. Zatímco budete v celkové anestezii, zavedeme do Vašeho komorového systému speciální optické zařízení (endoskop), kterým bezpečně proděravíme dno třetí komory mozkové. To umožní moku obtékat překážku a proudit do prostoru mezi mozkovými obaly, kde se vstřebá.
  • Lumbální drenáž: K tomuto výkonu přistupujeme, pokud je nutné dočasného odvádění mozkomíšního moku. Na rozdíl od předchozích výkonů budete pouze v lokálním znecitlivění, kdy Vám pomocí jehly zavedeme hadičku (drén) mezi třetí a čtvrtý bederní obratel. Jelikož jsou všechny prostory s mozkomíšním mokem propojené, umožní nám tento výkon odvádět mok i v případě hydrocefalu. Pokud máme podezření na diagnózu normotenzního hydrocefalu a po zavedení lumbální drenáže u Vás, během několika dní, dojde ke zlepšení obtíží, přistupujeme k operaci, tedy V-P zkratu.

Jak probíhá péče po operaci?

První den po operaci Vám provedeme kontrolní CT, abychom vyloučili jakoukoli chirurgickou komplikaci. Stehy vytahujeme 10. pooperační den. Délka hospitalizace se odvíjí od onemocnění, které hydrocefalus vyvolalo. Například u hydrocefalu s normálním tlakem, pakliže je kontrolní CT příznivé a rána se hojí nekomplikovaně, Vás po jednodenním pobytu na jednotce intenzivní péče přeložíme na standardní oddělení, odkud odcházíte do domácí péče po dalších dvou až třech dnech. Hydrocefalus vyvolaný krvácením, infekcí či nádorem si zpravidla vyžádá delší hospitalizaci. Naše pacienty pravidelně sledujeme v neurochirurgické ambulanci, četnost Vašich návštěv a potřebná vyšetření se řídí tím, jaké onemocnění hydrocefalus vyvolalo.

Odkazy

Wikipedie

Neurosurg

Mayo Clinic