Slovníček pojmů

adenom hypofýzy – nezhoubný nádor z podvěsku mozkového, který může způsobit poruchu tvorby hormonů, nebo poruchu zraku

akromegalie – onemocnění způsobené nádorem hypofýzy, který produkuje růstový hormon

akutní subdurální krvácení – krvácení mezi obaly mozku, které vzniká při těžkých úrazech a je často spojeno s poraněním mozku

aneurysma – vakovité rozšíření na tepně, které může prasknou a způsobit subarachnoidální krvácení

angiografie – rentgenové vyšetření pro zobrazení cév, při kterém se používá kontrastní látka

Arnold–Chiariho malformace – vrozená vývojová vada oblasti spojení lebky a krční páteře

arteriovenózní malformace – vrozená cévní anomálie, která se vyskytuje nejčastěji v mozku a může způsobit krvácení

atlantookcipitální dislokace – vážné poranění krční páteře (konkrétně spojení hlavy s krční páteří), které je velmi nestabilní

awake operace – operace v blízkosti mozkového centra řeči, která se provádí při vědomí pacienta z důvodu kontroly tohoto centra během operace

biopsie – odběr malého vzorku tkáně pro podrobné vyšetření a určení další léčby pacienta (např. u nádorů mozku)

bitemporální hemianopsie – výpadek periferní části zorného pole na obou stranách, např.: u adenomu hypofýzy

cervikální myelopatie – útlak krční míchy, které se projevuje především poruchou hybnosti na končetinách

cervikobrachiální syndrom – bolest krku a horní končetiny, která má původ v krční páteři

cervikokraniální syndrom – bolest, která má původ v krční páteři a vyzařuje do hlavy

coiling – vyplnění cévy (aneuryzmatu) spirálkami, které ji uzavřou

CT–PRT (periradikulární terapie pod CT) – výkon, při kterém se pod CT kontrolou vstříkne látka přímo k nervovému kořenu na páteři s cílem zmírnit bolest

CUSA – přístroj, který se používá při operacích mozku (nádory mozku) a který pomáhá operatérovi odstranit určitou tkáň v mozku

Cyberknife – moderní přístroj pro cílené ozáření pacientů s nádorovým onemocněním

degenerativní postižení páteře – přirozené změny na páteři, které se objevují s přibývajícím věkem. Mohou vézt k útlaku nerovových struktur

dekompresní kraniektomie – operace, při které se odstraní dostatečně velká část lebeční kosti, aby se snížil tlak v lebce

difúzní axonální poranění – poranění mozku, při kterém dochází k porušení spojů v mozku a které se většinou projevuje dlouho trvajícím bezvědomím

elektrofyziologický monitoring – kontrola funkcí nervové soustavy pomocí elektrické stimulace, která se využívá pro zvýšené bezpečnosti v průběhu operace

embolizace – vstříknutí lepidla pro uzávěr cévy

EMG (elektromyografie) – vyšetření, které zjišťuje funkci svalů a nervů na horních a dolních končetinách pomocí elektrické stimulace

endokrinolog – lékař specialista, zabývající se diagnostikou a léčbou hormonálních poruch (např. onemcnění podvěsku mozkového)

endonasální (též transnasální) přístup – operační přístup, který se provádí přes dutinu nosní a používá se při operacích v oblasti tureckého sedla (nejčastěji adenomů hypofýzy)

endovaskulární terapie – léčba cévních onemocnění (např.: aneurysma) přímo přes cévní řečiště, která se provádí vpichem v třísle

epidurální hematom – nahromadění krve mezi tvrdou plenu mozkovou (obal mozku) a lebeční kost, které může vzniknout při úrazu hlavy a je život ohrožující

epilepsie – onemocnění, při kterém dochází v mozku k náhlé změně jeho funkce a vzniku epilepstických záchvatů (porucha vědomí, křeče, změna chování)

exoskop (digitální mikroskop) – přístroj podobný operačnímu mikroskopu, který se používá při operacích mozku a s pomocí speciálních brýlí umožňuje operatérovi vidět zvětšený 3D obraz

faciální hemispasmus – onemocnění, které se projevuje neovlivnitelnými záškuby v jedné polovině obličeje a je nejčastěji způsobeno naléháním cévy na lícní nerv inervující obličej

glioblastom – zhoubný nádor (gliom) mozku

gliom – nádor mozku, který vyrůstá přímo z mozkové tkáně a je ve většině případů zhoubný (např. astrocytom, oligodendrogliom, glioblastom)

hemangioblastom – nezhoubný nádor mozku, který se nejčastěji vyskytuje v mozečku a může se vyskytovat v rámci dědičného onemocnění

hemiplegie – ochrnutí jedné poloviny těla (pravá/levá)

hluboká mozková stimulace – léčba pomocí elektrické stimulace mozku, která pomáhá zlepšit příznaky některých onemocnění (např.: Parkinsonova choroba, epilepsie)

hydrocefalus – hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách, při kterém dochází k útlaku mozkové tkáně

hypofýza (podvěsek mozkový) – žláza v mozku, která řídí ostatní žlázy produkující hormony

chronické subdurální krvácení – krvácení mezi obaly mozku, které je častější u starších osob a které se začne projevovat až po delší době (týdnech) od poranění hlavy

intracerebrální krvácení – krvácení do mozku, které vzniká například v důsledku vysokého krevního tlaku, onemocnění cév v mozku nebo v důsledku nádorů mozku

intraoperační magnetická rezonance (iMRI) – zobrazení mozku pomocí magnetické rezonance v průběhu operace, když je pacient ještě v celkové anestezii

jednotka intenzivní péče (JIP) – oddělení v nemocnici, na kterém jsou nejčastěji pacienti po operaci mozku a jsou pod nepřetržitým dohledem

kavernom – cévní anomálie vytvořená z rozšířených cév, která se může vyskytovat v mozku nebo míše

komoce mozku (otřes mozku) – krátkodobá porucha funkce mozku, která může vzniknout při poranění hlavy a může být doprovázená krátkým bezvědomím

kontikoidy – léky proti otoku mozku, které zpravidla podáváme pacientům s nádorem mozku (nikoliv po úrazu)

kontuze mozku – zhmoždění mozku po úrazu (nejčastěji v čelní a týlní oblasti mozku)

kořenové syndromy – bolesti, které jsou způsobené drážděním míšních kořenů (bolest vyzařující do končetiny)

kraniotomie – chirurgické otevření lebky, které umožní přístup k mozku

kraniplastika – operace, při které se navrací část lebeční kosti zpět, odkud se odebrala (při dekompresní kraniektomii)

kvadruplegie – ochrnutí všech čtyř končetin

laminektomie – operační výkon na páteři, při kterém se odstraňuje oblouk obratle a tím vzniká přístup k míše a k meziobratlové ploténce

LMWH – nízkomolekulární heparin – lék, který se nejčastěji používá po operacích jako prevence zvýšeného srážení krve

lumbago (ústřel, houser) – bolest a blokáda v oblasti bederní páteře

lumbální drenáž – chirurgický výkon zajišťující odvod mozkomíšního moku z bederní oblasti

meningeom – v naprosté většině případů nezhoubný nádor, který vyrůstá z obalu mozku nebo míchy a může způsobit útlak okolních tkání

meralgia paresthetica – útlak nervu na dolní končetině, který způsobuje bolest na zevní straně stehna

mikrovaskulární dekomprese (MVD) – operace, která spočívá v oddálení cévy od nervu, čimž se zabrání dráždění nervu (léčba hemifaciální spasmu a neuralgie trigeminu)

míšní stimulace – elektrická stimulace míchy, která se někdy používá jako řešení u jinak neléčitelné bolesti zad

Mortonův neurom (Mortonova metatarzalgie) – útlak nervu na noze, který způsobuje bolest prstů dané nohy (nejčastěji mezi 3. a 4. prstem)

mozkové a páteřní metastázy – zhoubné nádory, které vznikají rozšířením nádorů nacházejících se jinde v těle

neuralgie trigeminu – bolest trojklaného nervu – krutá, záchvatovitá, opakující se bolest jedné poloviny obličeje

neurochirurgie – obor zabývající se chirurgickou léčbou onemocnění nervového systému

neurolýza trigeminu – výkon, při kterém se jehlou vstříkne glycerol do okolí trojklaného nervu (léčba neuralgie trigeminu)

neuronavigace – metoda, která se využívá při operacích mozku pro přesné zaměření místa, které se má operovat

nitrolební hypertenze – zvýšená tlak uvnitř lebky, který způsobuje nedostatečné zásobení mozku krví (např.: při otoku mozku, při krvácení do mozku)

nízkostupňový gliom (tzv. LGG) – méně agresivní mozkový nádor (gliom)

NPH – normotenzní hydrocefalus – druh hydrocefalu, při kterém je normální tlak v mozkových komorách a často se projevuje poruchou chůze, demencí a inkontinencí moči

operační mikroskop – přístroj, který zvětšuje určitou oblast (v mozku, v míše, periferní nervy) a tím umožňuje co nejpřesnější operování na nervové soustavě

osteofyty – kostní výrustky, které se tvoří na páteři a způsobují útlak tkání v okolí (např.: útlak nervového kořene)

paraplegie – ochrutí dolních končetin

parestézie – porucha citlivosti (pálení, mravenčení, brnění), která vziká při porušení nervů

paréza – částečné oslabení hybnosti části těla (např.: po mrtvici, po poranění míchy)

perimetr – vyšetření zorného pole, které se provádí například u adenomu hypofýzy

pineální cysta – cysta v oblasti šišnky, která většinou nevyžaduje specifickou léčbu

plegie – ochrnutí – úplná ztráta hybnosti

PMG – perimyelografie – zobrazovací metoda páteře, při které se vstříkne konstrastní látka do páteřního kanálu

pseudoklaudikace – bolesti nebo mravenčení dolních končetin, které vzniká při delší chůzi z důvodu zúžení páteřního kanálu a které se zlepšuje při změně polohy

ptóza – pokles horního víčka, který může být způsobený poškozením nebo útlakem hlavového nervu, který zásobuje sval zvedající víčko

spinální robotický systém + peroperační CT – přístroje, díky kterým se mohou provést některé operace páteře s větší přesností a z menších kožních řezů

spondylartróza – artróza v kloubech mezi jednotlivými obratli v páteři, která způsobuje bolest zad

spondylodiscitida – zánět obratle a meziobratlové ploténky, který se musí léčit dlouhodobě antibiotiky

spondylochirurgie – oblast neurochirurgie, která se zabývá onemocněním páteře

spondylolistéza (olistéza) – posun obratle vůči sousednímu, čímž dochází k útlaku nervů či míchy a k neurologickým projevům (např.: bolest, ztráta citlivosti, brnění)

stabilizace páteře – operace, při které se pomocí kovových implantátů zpevní část páteře (např.: při posunu obratlů, při zúžení páteřního kanálu)

stenóza karotidy – zúžení krkavice (céva na krku), které způsobuje nedostatečné zásobení mozku krví

stenting – zavedení “trubičky” vystužující stěnu cévy

stereotaktická radiochirurgie – metoda léčby onemocnění nervové soustavy, při které se využívá přesně zaměřené záření směřující na určenou oblast mozku nebo míchy (Cyberknife, Leksellův gama nůž)

subarachnoidální krvácení – krvácení do okolí mozku, které je nejčastěji způsobeno prasklou výdutí na tepně v mozku

subdurální hematom – nitrolební krvácení mezi mozkové obaly, které může vzniknout při úrazu hlavy

syndrom Guyonova tunelu – zúžení Guyonova tunelu (prostor v zápěstí), při kterém dochází k útlaku nervu procházejícího tímto tunelem a následnému brnění 4. a 5. prstu dané ruky

syndrom karpálního tunelu – zúžení karpálního tunelu (prostor v zápěstí), při kterém dochází k útlaku středového nervu procházejícího tímto kanálem. Mezi příznaky patří brnění, ztráta citlivosti nebo oslabení stisku ruky

syndrom kaudy – akutní stav, při kterém dochází k útlaku míšních kořenů a projevuje se bolestí vyzařující do dolních končetin, poruchou citlivosti v oblasti genitálu a poruchou močení a stolice

syndrom kubitálního tunelu – zúžení kubitálního tunelu (prostor v oblasti lokte), při kterém dochází k útlaku nervu procházejícícho tímto tunelem a následnému brnění 4. a 5. prstu

syndrom tarzálního tunelu – útlak nervu na noze, který způsobuje bolest plosky dané nohy

Tap test – zkouška u pacientů s podezřením na hydrocefalus, při které se odpustí malé množství mozkomíšního moku z vpichu na zádech

trepanace (návrt) – vytvoření malého otvoru do lebky, např.: při biopsii, při operaci subdurálního hematomu

třetí ventrikulostomie – endoskopické otevření třetí komory – výkon, který pomocí tenké optiky vytvoří komunikaci mezi mozkovými komorami a zajistí tak odtok mozkomíšního moku

úžinový syndrom – onemocnění, při kterém dochází k útlaku nervu na horní nebo dolní končetině okolními tkáněmi (např.: syndrom karpálního tunelu)

vasospasmus – zúžení cév v mozku jako komplikace po subarachnoidálním krvácení, které způsobuje snížený přívod krve do mozku

ventrikulo–peritoneální zkrat (V–P shunt) – trvalý odvod mozkomíšního moku z mozkových komor do dutiny břišní (léčba hydrocefalu)

vertebrogenní algický syndrom (VAS) – degenerativní onemocnění páteře, které se projevuje bolestmi zad, poruchou hybnosti a ztuhlostí svalů okolo páteře

vertebroplastika – výkon, při kterém se vstříkne jehlou kostní cement do těla obratle pro jeho zpevnění (např.: při zlomenině obratle)

vertigo – pocit ztráty rovnováhy, lidově „motání hlavy“. Může být způsobeno například onemocněním mozečku, vnitřního ucha či nádorem

vestibulární schwannom (neurinom akustiku) – pomalu rostoucí nezhoubný nádor, který vyrůstá ze sluchového nervu a mezi jehož nejčastější projevy patří porucha sluchu, rovnováhy nebo pískání v uchu

výhřez ploténky – vytlačení části ploténky do páteřního kanálu, jež může způsobit útlak míchy nebo nervů

zevní komorová drenáž – chirurgický výkon zajišťující odvod mozkomíšního moku z mozkových komor

 

© 2021
Neurochirurgická
a neuroonkologická
klinika ÚVN