Cévní onemocnění mozku

Cévní onemocnění mozku jsou skupinou onemocnění v naší zemi velmi rozšířených. Tento vysoký výskyt souvisí především s naším životním stylem (nezdravá strava, málo pohybu, kouření, pití alkoholu). Jedná o skupinu velmi rozdílných jednotek, jejichž společným znakem je, že se jedná o nemoci cév, které postihují mozek. Ne vždy si cévní onemocnění mozku vyžadují chirurgickou léčbu, rozhodnutí, zda operovat nebo jen sledovat musí vždy padnout po důkladném zvážení neurochirurgem včetně zohlednění přání pacienta.

Co jsou to cévní onemocnění mozku?

Mezi cévní onemocnění mozku řadíme celou skupinu nemocí. Arteriovenózní malformace je onemocnění vrozené. Za normálních okolností krev proudí z tepen do kapilár (velmi tenkých a úzkých cév, kde kyslík přechází do mozku) a z kapilár do žil. U arteriovenózní malformace kapiláry chybí a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Kavernomy jsou relativně častá onemocnění. V mozku vzniká jakési klubíčko drobných cév. Vyskytovat se mohou kdekoli v mozku a míše, ale nejzávažnější je výskyt v mozkovém kmeni. Aneuryzmata mozkových cév jsou výdutě nebo vakovitá rozšíření cév vzniklá v důsledku oslabení cévní stěny.

Mezi další cévní onemocnění patří subarachnoidální a intracerebrální krvácení, jedná se o akutní stavy vyžadující nedkladnou lékařskou pomoc. Dále sem řadíme stenózu karotidy (zůžení krkavice).

Jak se tato onemocnění projevují?

Cévní onemocnění mozku mohou zůstat mnoho let nepoznaná a pacientům nezpůsobovat žádné obtíže. K prvním projevům dochází velice často až s prasknutím a následným krvácením. To se projevuje nejčastěji bolestmi hlavy, zvracením, poruchou vědomí, případně poruchou hybnosti končetin. Dalším projevem je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Arteriovenózní malformace se mohou projevit také tzv. steal syndromem, při kterém krev teče velmi rychle z tepen přímo do žil a okolní mozková tkáň se tak špatně okysličuje.

Jaká vyšetření potřebuji?

V případě, že jste byl/a diagnostikován/a s cévním onemocněním mozku, Váš lékař bude nejprve vyžadovat CTA a/nebo magnetickou rezonanci. V případě nejasností lze u některých onemocnění provést takzvanou digitální substrakční angiografii. Jedná se o vyšetření, kdy se pomocí vpichu v třísle vpraví katetr s kontrastní látkou přímo do postižené cévy. Vyšetření je spojené s krátkou většinou dvoudenní hospitalizací, je většinou prováděno jen v místní anestezii a umožňuje velmi přesné zobrazení mozkových cév.

Jak probíhá léčba?

V případě cévních onemocnění mozku existují tři hlavní modality léčby:

  • chirurgická
  • endovaskulární
  • ozáření

V případě endovaskulární léčby se jedná o ošetření přímo z cévního řečiště. Z vpichu v třísle je zaveden katetr do místa postižení, lékař pak může provést stenting (vystužení cévy), coiling (vyplnění vakovitého rozšíření tepny klubkem cizího materiálu) nebo embolizaci (vstříknutí lepidla a uzavření cév). Ozáření je modalitou volby u pacientů, u kterých není vhodný chirurgický výkon ani endovaskulární ošetření, nebo jako doplňující léčba, samotné je však ve většině případů nedostatečné, nástup efektu bývá často dlouhý (i v řádu let). Vhodný postup léčby s Vámi vybere Váš lékař, důležité je vždy respektování přání pacienta.

Operace

Operaci provádíme v celkové anestezii. Důvodem k chirurgickému výkonu může být arteriovenózní malformace, kavernom i aneuryzma. V případě AVM a kavernomu je odstraněna patologická cévnatá tkáň, v případě aneuryzmat je vak vyřazen z krevního oběhu pomocí kovových svorek. Po operaci pacienty monitorujeme jeden až dva dny na jednotce intenzivní péče, následně na našem standardním oddělení. Doba hospitalizace se pohybuje většinou kolem necelého jednoho týdne.

Operace sebou samozřejmě přináší rizika. Ty se výrazně liší podle typu onemocnění a jeho lokalizace. Kromě obecných rizik celkové anestezie hrozí především krvácení, dále infekce nebo poškození funkčně významných částí mozku.

Pooperační péče

Po propuštění do domácího prostředí pacienty sledujeme na naší ambulanci, abychom si byli jistí, že jsou patologické cévy opravdu vyřazené z krevního oběhu. Většinou probíhají ambulantní návštěvy v půlročních až dvouletých intervalech, součástí je magnetická rezonance nebo CT. Je také nutno říct, že pokud se u pacienta v minulosti objevilo cévní onemocnění, je ve vyšším riziku postižení i jiných cév a to i srdečních.