Milý pane profesore,

nezlobte se, že Vám píši, ale považuji za potřebné Vám poděkovat za všechno, co jste pro mně udělal. Před velkou vizitou mně to nepřišlo před tolika lidma vhodné.

Na tak mladého člověka jste kapacita, velmi vzdělaný. Je vidět, že svou prací žijete a že Vás nesmírně baví. To co se mi vedle toho moc líbí, je  Váš neformální vztah k pacientům, takové lékaře vůbec neznám /mimo příbuzných/. Jste moc fajn člověk a řídíte hodný kolektiv. Sestřičky jsou obětavé, pracovité s pěkným
přístupem k pacientům, ale hodně se  chudiny nadřou a taky umí vlévat do žil optimismus. Obdivuji je.

Nezlobte se, že jsem tak upřimná, ale teoreticky bych mohla být Vaše příbuzná /dcera- lékařka je o 2 roky starší, syn-informatik o 2 roky mladší/.

Jinak na kontrolu mám jet až v listopadu. Věřím, že to bude O.K.. Pokud byste si přál něco od nás z Uh. Hradiště, napište. Nevím,co máte rád a přání Vám velmi ráda splním.

Srdečně zdraví PhDr. Marie Večeřová